Jimaní

Jimaní je hlavním a zároveň druhým největším městem provincie Independencia v Dominikánské republice. Žije zde asi 5000 obyvatel a dalších přibližně 5000 bydlí v jeho okolí. Nachází se na jihozápadě země na hranicích s Haiti, nedaleko jezera Lago Enriquillo. Slouží jako jedna ze dvou hlavních dopravních tepen s Haiti (Dajabón), a má bezcelní venkovní tržiště na hranicích s městem Malpasse.

Nedaleko města se nachází také letiště, které sehrálo velmi důležitou roli po zemětřesení v lednu 2010 na Haiti. Právě odtud se rozdělovaly dodávky s humanitární pomocí.
25. května roku 2004 došlo k překvapivým záplavám díky řece Arroya Blanco, jejíž koryto je ale jinak vyschlé. Téměř polovina města byla zcela odplavena a během oné noci bylo také usmrceno mnoho občanů. Obec je ještě dnes v procesu přestavby.

Jimaní se nachází na západním konci jezera Lago Enriquillo, asi 2 kilometry od hranic. Skalnatým prostorem mezi nimi, tzv. "Zemí nikoho", vede silnice, po které jezdí místní dopravní prostředky guaguas a motoconchos.

První obyvatelé mají původ v různých společenstvích z jihozápadu, například: Neiba, Duvergé, El Estero, Las Salinas, Azua de Compostela nebo Santa Cruz de Barahona. Byli to také haitští přistěhovalci, kteří vstoupili do manželství s dominikánskými obyvateli, kteří vytvořili nejlidnatější část obce, známou jako Viejo.

Během 30. let minulého století patřila obec k městu Neiba a v roce 1938 se stala součástí měst La Descubierta a Duvergé provincie Neiba, později známé jako Baoruco. V té době obec ani nefigurovala na mapě Dominikánské republiky, pouze řeky Arroyo Blanco a La Furnia, která už v současnosti neexistuje.

Díky své příhraniční poloze se stalo součástí strategických plánů diktátora Rafaela Trujilla pro "dominikanizaci" všech hraničních oblastí s Haiti. To vyústilo v genocidu tisíců Haiťanů Trujillovými agenty, známé jako Parsley masakr.

V roce 1948 se stalo Jimaní městem. Diktátor Rafael Trujillo ho chtěl proměnit v ještě krásnější a nádhernější místo. V té době tak bylo postaveno mnoho budov pro vojáky a úředníky, kteří v této oblasti země přijali veřejnou službu, vzhledem k nedostatku místních kvalifikovaných pracovníků a nízké gramotnosti.