1924 - 1960

V tomto roce opustilo zemi vojsko USA a poslední okupační oddíly. Vlády se ujímá "demokraticky“ zvolený prezident - Rafael Leonidas Trujillo.

Období vlády Trujilla se nazývá "Třetí" Dominikánská republika (1924 - 1966). Tento název ale vlastně existoval jen na papíře, ve skutečnosti se jednalo o diktaturu. A to o nejhorší diktaturu v dějinách tohoto ostrova!

Trujillo a jeho rodina vládli skutečně krvavou rukou. Doboví svědci dokonce vypověděli, že nechal například přistěhovat 100 tisíc německých židovských emigrantů, za účelem "zesvětlení“ barvy pleti původních obyvatel.

Rafael Leonidas Trujillo Molina (1891 - 1961) měl mnoho společného se svým evropským protějškem této doby. Stoupal šíleným tempem po žebříčku hodností. Ze strážmistra na generála čety, později až na velitele nově vzniklých bojových sil.

Když se v roce 1930 dostal k moci, vysloužil si jeho režim jak národní tak mezinárodní uznání, protože Trujillo řešil všechny problémy s velkým úsilím. Příkladem může být zpustošení města Santo Domingo hurikánem nebo poskytnutí azylu a pomoci židovským emigrantům z nacistického Německa a obětem španělské občanské války.

Své úspěchy nechával zvěčnit do řady památníků a dokonce nechal zavést volební právo pro ženy. Byl zahrnován jen superlativy jako "Generalisimo“ nebo "El Jefe“.

Roku 1936 bylo na čas Santo Domingo dokonce přejmenováno na "Ciudad Trujillo“. Současně byli v této době zabiti někteří političtí protivníci a došlo ke zpronevěře nesmírného bohatství. Situace v zemi byla stále horší.

Trujillo ale také nechal roku 1937 popravit tisíce Haiťanů, kteří žili v Dominikánské části ostrova. Kdo nedokázal vyslovit správně "r ve slově petržel (španělsky perejil) - byl popraven! (tudíž všichni). Haiťané totiž písmenko "r" neuměli vyslovovat uprostřed slov. Toto krveprolití vešlo do dějin pod názvem "Petrželový masakr".

Druhá světová válka způsobila velkou poptávku po nerostných surovinách, a díky tomu došlo k hospodářskému rozmachu republiky. Takže se mohl Trujillo holedbat, že může nahradit všechny škody.

Ve druhé polovině 50.let minulého století se začala pomalu Trujillova loď potápět. Ačkoliv Spojené státy neustále nade vše vychvalovaly Trujillem vytvořené "hradby proti komunismu“, hospodářské základy kolísaly a diktátor se ocitl v nesnázích.

1961

Po pokusu o atentát na prezidenta Venezuely, na kterém se prý Trujillo v zákulisí podílel jako strůjce, přerušily v roce 1960 členské země Organizace spojených národů téměř jednohlasně své diplomatické vztahy se zemí Dominikánská republika.

Vzhledem k tomu, že i nadále docházelo k vraždění v bezprostřední blízkosti diktátora, došlo k ozbrojenému povstání. A tak byl Trujillo zavražděn 30. května 1961.

1963

Dalším prezidentem v pořadí se stal Joaquin Balaguer (nar. 1907). Ten byl, jen krátce po svém zvolení, ale svržen a utekl do exilu do New Yorku.

Další volby se konaly 20. prosince 1963 a přinesly překvapující výsledek: převážnou většinu hlasů byl prezidentem zvolen levicové orientovaný exilový politik Juan Bosch (nar. 1909), sympatizant Fidela Castra. Ten ale musel bohužel téměř okamžitě ustoupit vládě oficírů. K jeho sesazení došlo při vojenském puči podporovaném USA.