Dějiny v datech, 4. část

1805

Francouzi se ale pod vedením geniálního generála Louise Ferranda nehodlali vzdát, a proto se jim podařilo haitská invazní vojska, v čele s Dessalinesem a Hend Christophem, porazit. Při svém ústupu v dubnu 1805 pálili Haiťané vše, co se dalo, včetně měst Santiago a La Vega.

1806

Ferrand, francouzský důstojník, vybudoval pod protektorstvím Spojených států nový režim, ve kterém opět zavedl otroctví. Když Napoleon 1808 nečekaně přepadl Španělsko a dopomohl tam svému bratrovi na trůn, zvedlo to na Hispaniole opět vlnu španělského odporu proti Francouzům.

1808

7. listopadu 1808 u Palo Hincado utrpěl Ferrandův francouzský vojenský oddíl těžkou porážku proti španělskému vojsku. To bylo pod vedením Sancheze Ramineze podpořeno britskou armádou.

Vítězové před sebou měli těžké rozhodování, zda se mají připojit k nezávislé republice Haiti a nebo ke Španělsku. Raminez se ukázal jako silnější stoupenec a proto Hispaniole vládli opět Španělé.

Ale ne na dlouho. Neustálými boji se kolonie ocitla ve velice špatné hospodářské krizi. Kromě toho revoluce v Jižní Americe pomalu "připlouvala" i ke břehům ostrova Hispaniola.

1821

Země Venezuela, Kolumbie, Panama, Ekvádor, Peru a Bolívie byly Simonem Bolivarem osvobozeny od Španělů. 24. června 1821 zvítězila jeho armáda nad španělskými kolonialisty v Carabobo (Venezuela) a v bitvě u Ayacucho (Peru) donutil Bolivar Španěly, aby definitivně opustili Jižní Ameriku.

Bolivarovy hlavní politické a vůdčí myšlenky se týkaly zejména nezávislosti Latinské Ameriky na Evropě a na USA, pokrokových sociálních potřeb a tzv. "panamerikanizmu".

1. prosince 1821 vyhlásil José Nuñez de Caceres (1772-1846) jen na velmi krátkou dobu nezávislost ostrova a nazval ho "Estado Independiente de Haiti Español". Jeho plán o připojení ostrova k Velké Kolumbii, ve které tehdy vládl Simon Bolivar, se avšak neuskutečnil.

Mnoho černochů a mulatů dávalo přednost spojení země s Haitskou reoublikou, kde bylo roku 1804 zrušeno otroctví. Haitský prezident Jean Pierre Boyer (1776-1859) proto narazil jen na nepatrný odpor, když 9. února 1822 obsadil ostrov. Boyer pak prohlásil ostrov Hispaniola za "jeden a nedělitelný“. Jeho vize vydržela celých 22 let!

1826

V roce 1826 představil Bolivar na první Panamerické konferenci v Panamě svůj plán o vytvoření konfederace všech latinskoamerických států. Uskutečnění tohoto plánu ale nebylo bohužel možné.

Roku 1826 se jen na pouhých pár měsíců povedlo sjednotit Kolumbii s Panamou, Venezuelu s Ekvádorem, stejně tak Peru a Bolívii pod vládu jednoho prezidenta – Bolivara. Než se mu ale podařilo předat jih svému zástupci, byl svržen na severu. V roce 1830 následovalo nevyhnutelné roztržení konfederace Velká Kolumbie.

Politický vliv Bolivara se projevuje dodnes. Příkladem je Hugo Chávez (Venezuela), který na jeho vliv klade určitý důraz již od roku 1999.