Jídlo a pití, 1. část

Indické, španělské a mezinárodní vlivy propůjčují současné dominikánské kuchyni typickou kořenitou chuť.

Šťavnaté sladké exotické ovoce, jako je ananas nebo papája, čerstvá aromatická zelenina a koření, sluncem zalitá příroda - to je Dominikánská republika, země přírodní hojnosti.

Návštěvníci Dominikánské republiky, kteří nenajdou dost odvahy okusit místní kořeněné lahůdky a dávají i o své dovolené přednost klasické kuchyni mezinárodní, se mohou těšit na vitamíny bohaté a výživné přílohy pocházející z místních zahrad a plantáží.

Rozhodně tu nebudou hladovět příznivci šťavnatých steaků. Dominikánci jsou totiž i dobří farmáři a maso skotu, který se zde pase na rozlehlých pastvinách mezi místy Santiago a Boca Chica, je tak kvalitní, že se i vyváží.

Ale ta největší dominikánská kulinářská pokušení pocházejí rozhodně z moře. Humři, langusty, obří garnáti, královské krevety i chrupavčité ryby s málo kostmi a s bílým masem se doslova rozpadají na jazyku.

Na jídelníčku tu samozřejmě nechybějí ani mečouni, chobotnice a mušle - denní úlovky rybářů představují opravdu široký a nesmírně lákavý výběr. Plody moře jsou Dominikánci považovány dokonce za afrodiziakum.

Kvůli onemocnění "ciguatera", v Karibiku nijak vzácné otravě ryb, se doporučuje konzumovat především menší druhy ryb, protože onen jed se usazuje hlavně ve větších rybách, a z důvodu jeho zvýšeného množství pak může dojít k otravě člověka.

Za hlavní jídlo se v Dominikánské republice považuje jednoznačně večeře (cena). Ta je zde pojímána jako jakési velké finále celého dne, kdy se spolu s rodinou či s přáteli bohatě jí a povídá.

Tyto "výživné bomby" jsou na ostrově velmi populární a nedochází při nich ani k žádným zažívacím potížím. Nakonec se totiž většina účastníků stejně vypraví na nějakou diskotéku nebo za živou hudbou.

Druhý den si musíte dát nejprve silné cafecito, šálek slazené a espressu podobné kávy, a snad ještě na tuku upečený proužek chleba (churro) a tím zakončit snídani (desa-yuno).

Ale je tu ještě jakási vydatnější varianta snídaně pro ty hladovější: pyré z vařených banánů mangú, dědictví po přistěhovalcích z Amerických Panenských ostrovů, tzv. "cocolos" ze San Pedro de Macorís. S cibulí a se dvěma smaženými vejci nahoře je to sytý pokrm na téměř celý den.

K obědu lákají snad všude ve městech a městečkách "comedores", malé restaurace nebo bufety s poledním jídlem (almuerzo).