Zemědělský sektor představoval po dlouhou dobu nejdůležitější část ekonomiky Dominikánské republiky a byl zaměřen téměř výhradně na vývoz. V podstatě se kromě kakaa, kávy a banánů pěstovala hlavně cukrová třtina. Tradičně vývoz cukru představoval nezbytnou součást vývozu ze země. Například během 60. let minulého století bylo v průměru 60% ekonomicky aktivního obyvatelstva zaměstnáno v tomto sektoru.

Cukrová třtina (saccharum officinarum) patří mezi trávy a dorůstá výšky až 6 metrů. Stéblo obsahující dřeň dosahuje průměru 5 cm, je to ostatně jediný sklizňový produkt této rostliny. Původně se rostlina využívala tak, že se z dužnatých kousků stébla odstranila kůra a ty se pak žvýkaly.

Dnes je sladká třtina v zemích, kde se pěstuje, často lisována i na ulicích, kde vám prodají právě připravenou čerstvou cukrovou šťávu. Zbylý vláknitý okraj stébla se nazývá bagasa. V oblastech, kde je nedostatek lesů, je bagasa velmi vyhledávanou surovinou pro výrobu papíru a kartonu. Někde slouží třtina dokonce jako nositel energie pro výrobu elektrického proudu a je pěstována k výrobě bio-etanolu pro motorová vozidla.

Cukrová třtina se bezproblémově rozmnožuje výhonky, které okamžitě zapouští nové kořínky a rostou dál. Po sklizni prvního mlází rostou na očesaných polích ještě po dlouhá léta nové rostlinky. Ttřtina dokáže velmi účinně proměnit sluneční energii jako žádná jiná rostlina biomasy. Když svítí hodně slunce a teploty jsou hodně vysoké, roste mnohem rychleji než ostatní rostliny.

Pokud jsou zajištěny dobré podmínky pro pěstování, vyroste třtina do velké výšky. Dokonce i chudé země jsou schopné zajistit hektarové výnosy 100 tun cukrové třtiny za rok. Průměrný výtěžek cukru činí 10% - to znamená 10 tun cukru na hektar cukrové třtiny. Zbylých 90 tun bagasy může nahradit kolem 30 tisíc litrů ropy!

Díky výbornému kořenovému systému, který je v symbióze propojen s houbami a bakteriemi, a který pomáhá zpřístupnit průchod živin, je sladká třtina vhodnou pěstitelskou rostlinou. Během vytrvalých tropických dešťů navíc pomáhá zabránit erozi, protože díky dlouholetému pěstováním je půdní profil dostatečně zpevněn.

Při tropických teplotách bývá čerstvě sklizená třtina rychle napadána mikroorganismy, kteří ničí obsažený cukr. Proto musí být třtina zpracována maximálně do 48 hodin, od doby, kdy byla sklizena. Doba sklizně přitom trvá v rozmezí 6-10 měsíců za rok.
Motýlí housenky, které požírají cukrovou dřeň, představují pro cukrovou třtinu nejnebezpečnějšího škůdce.